Vyjádření MPSV k předmětným bodům materiálu týkajícího
se optimalizace Bezpečnostního systému ČR
K bodu 7/3
Smyslem pracovněprávního vztahu je výkon závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele, přičemž právní úprava by měla omezit vnější zásahy, které tento výkon práce přeruší. Přerušení výkonu práce lze dle právní úpravy připustit pouze z vážných objektivních důvodů, které zákoník práce nazývá překážky v práci a mohou spočívat v obecném zájmu společnosti nebo důležitém osobním zájmu zaměstnance.
Zaměstnance je tak možné uvolňovat pro činnosti spojené s řešením krizových situací následujícím způsobem:
- jiný úkon v obecném zájmu
K činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při výkonu zdravotnických služeb přísluší zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno bez náhrady mzdy dle § 203 odst.2 písm.l) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“).
Předpokladem uvolnění je:- organizovanost (členství) zaměstnance v Červeném kříži
- zásah jménem Červeného kříže při řešení krizové situace (zásah při tom nemusí být v místě bydliště ani pracoviště zaměstnance)
- výkon občanské povinnosti
Při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelných událostech, nebo v obdobných mimořádných případech poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy v nezbytně nutném rozsahu dle § 200 a 202 ZP.
Předpokladem uvolnění je:- objektivní potřeba pomoci deklarovaná kompetentním veřejným subjektem (HZS, obec, kraj)
- místní souvislost (zásah zaměstnance je individuální, nepodmíněný příslušností ke kompetentnímu subjektu)
- další důležitá osobní překážka v práci
Na základě vzájemné dohody může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracovní volno i z důvodu jakýchkoli dalších skutečností.
Předpokladem uvolnění je:- dohoda zaměstnavatele a zaměstnance o poskytnutí pracovního volna
Na základě výše uvedeného je MPSV toho názoru, že právní úprava poskytuje odpovídající prostor pro uvolňování zaměstnanců k činnostem spojeným s řešením krizových situací.
Závěr: Daný úkol lze řešit výkladem (vysvětlením) možností uvolňování dle dosavadní právní úpravy, nikoliv její změnou.
Bod 15/2
Pro vysílání zaměstnanců je charakteristické, že vysílajícím subjektem není zaměstnavatel a činnost v rámci mise není vykonávána pro zaměstnavatele ani jeho jménem, nýbrž pro Českou republiku nebo mezinárodní organizaci. Vysílání a působení těchto zaměstnanců tak není možné řešit v jejich existujícím pracovněprávním vztahu. Tento pracovněprávní vztah je třeba přerušit (suspendovat) a uzavřít právní vztah další, který umožní vyslání těchto osob a jejich působení v misi.
Ve vztahu k principům platným v soukromoprávních vztazích se nepovažuje za možné a ani odpovídající soukromoprávní povaze vztahu, měnit právní úpravu a stanovit právním předpisem zaměstnavateli, který není na působení v misi nijak zainteresován, povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno za účelem působení v misi.
Daného účelu je možné dosáhnout aplikací stávající právní úpravy ustanovení § 199 zákoníku práce. Působení v civilní misi se na základě souhlasu zaměstnavatele považuje za další důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance dle § 199 zákoníku práce a zaměstnanci může být poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy. Poskytnutí pracovního volna za účelem působení v misi tak závisí na vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance.
Má-li činnost v civilní misi současně charakter vyslání do mezinárodní vládní organizace, do mírové či záchranné operace nebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí, poskytuje zaměstnavatel, na základě § 199 odst.3 zákoníku práce zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Refundace náhrady mzdy poskytované zaměstnavatelem je předmětem vzájemné dohody mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem a vysílajícím subjektem.
Po dobu trvání překážek v práci zůstává zaměstnanec v pracovním poměru, ale dochází k přerušení realizace práv a povinností. Zaměstnanec je zcela uvolněn pro působení v misi. Na základě povahy činnosti, resp. práce vyslané osoby v misi, uzavře vysílající subjekt (stát) s vysílanou osobou pracovněprávní, obchodněprávní nebo občanskoprávní vztah. Zdravotní pojištění závisí na volbě právního vztahu, jímž se vysílání realizuje. V případě jiného než pracovněprávního vztahu si otázku zdravotního a sociálního pojištění řeší vyslaná osoba sama. Uvolňující zaměstnavatel neodpovídá za škodu vzniklou při působení v misi. Po ukončení působení v misi má zaměstnanec nárok na práci odpovídající sjednanému druhu práce v pracovní smlouvě.
Závěr: Právní úprava umožňuje vyslání a působení civilního experta v misi, a to na základě souhlasu zaměstnavatele na principu osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Daný úkol lze řešit výkladem (vysvětlením) možností uvolňování dle dosavadní právní úpravy, nikoliv její změnou. Vysílání soudců a státních zástupců není v působnosti MPSV.
V Praze dne 19.7.2007
Vypracoval: JUDr. Petr Hůrka Ph.D.
Schválil:
Mgr. Lenka Pavelková, vedoucí oddělení 521, Mgr.Ludmila Tomandlová, ředitelka odboru 52
