Soubor testových otázek, vydaných SH ČMS – ÚORP

PLATNÉ OD ROKU 2016

Preventista II.

1. Podle míry požárního nebezpečí členíme provozované činnosti do

a) do tří kategorií

b)    do čtyř tříd nebezpečnosti

c)     do dvou skupin

2. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří činnosti provozované v

a) prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m² a vyšší

b)    prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 100 kg/m² a vyšší

c)     prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 30 kg/m² a vyšší

3. Číselná hodnota nahodilého požárního zatížení, uváděná v právních a technických předpisech oboru požární ochrany, vyjadřuje

a) pomyslné množství dřeva v [kg/m²], jehož normová výhřevnost je ekvivalentní normové výhřevnosti všech hořlavých látek, které se v posuzovaném požárním úseku nachází v podobě nábytku, obrazů apod.

b) hmotnost všech hořlavých látek, které se v daném požárním úseku nacházejí v interiéru nebo ve stavebních konstrukcích

c) hmotnost hořlavých látek, které se vyskytují na libovolném čtverečním metru dané plochy požárního úseku

4. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří

a) činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah

b)    rodinné domky alespoň o dvou bytech

c)     rodinné domky alespoň o čtyřech bytech

5. Do kategorie činností s vysokým požárním nebezpečím patří

a) podzemní prostory s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob

b)    podzemní prostory s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 100 osob

c)     podzemní prostory s nahodilým požárním zatížením 5 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 100 osob

6. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří

a) podzemní prostory určené pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat 7 a více osob

b)    podzemní prostory určené pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 5 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 100 osob

c)     podzemní prostory určené pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 5 kg/m² a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 7 a více osob

7. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří

a) stavby, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace

b)    objekty o 10 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22 m

c)     bytové objekty o 10 a více nadzemních podlažích

8. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří

a) činnosti, při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění

b)    prostory, vytápěné lokálními topidly, kde jsou i hořlavé látky v pevném stavu

c)     činnosti, při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení ve stejném prostoru, kde jsou i hořlavé látky v pevném, kapalném nebo plynném stavu

9. Do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím patří

a) činnosti, při kterých se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm

b)    činnosti, kde vzniká hořlavý prach

c)     činnosti, při kterých se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 2 mm

10. Povinnost právnických osob začlenit své činnosti do jedné z kategorií požárního nebezpečí je dána

a) z příslušných ustanovení zákona o požární ochraně

b)    ústavním zákonem

c)     vyhláškou o požární prevenci

11. Povinnost vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné únikové cesty je dána

a) právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zákonem o PO

b)    právnickým osobám se zaměstnanci zákoníkem práce

c)     podnikajícím fyzickým osobám (živnostníkům, tj. OSVČ) živnostenským zákonem

12. proti rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti nebo zastavení provozu dle zákona o požární ochraně

a) lze podat odvolání. Odvolání nemá odkladný účinek

b) nelze podat odvolání

c) lze podat odvolání, které má odkladný účinek

13. Dokumentaci požární ochrany u právnických a podnikajících fyzických osob zpracovává

a) osoba odborně způsobilá v požární ochraně nebo technik požární ochrany

b)    statutární zástupce firmy nebo podnikající fyzická osoba

c)     preventista požární ochrany firmy

14. Dokumentace požární ochrany se kontroluje po každém požáru a

a) nejméně jednou za rok

b)    pravidelně každých šest měsíců

c)     podle potřeby, minimálně jednou za pět let

15. Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná

a)     zaměstnancům, jichž se týká a orgánům státního požárního dozoru

b)    veliteli zásahu

c)     vedoucím zaměstnancům, zaměstnancům a externím zaměstnancům firmy

16. Požární řád upravuje

a) základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím

b)    základní zásady zabezpečování požární ochrany v době sníženého provozu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby

c)     vlastní organizační systém právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby

17. Požární řád obsahuje

a) požárně technické charakteristiky hořlavých látek a nejvýš přípustné množství těchto látek, které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti

b)    výčet preventistů požární ochrany působící ve společnosti

c)     seznam všech vedoucích zaměstnanců ve firmě a jejich příslušnost k jednotlivým pracovištím

18. Příloha požárního řádu obsahuje také

a) přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek na pracovišti

b)    jmenný seznam členů jednotky HZS podniku

c)     základní zásady plnění pojistné smlouvy s příslušnou pojišťovnou

19. Požární poplachové směrnice

a)     vymezují činnosti zaměstnanců, popř. dalších osob při vzniku požáru

b)    upravují postup při evakuaci osob

c)     obsahují seznam všech zaměstnanců daného pracoviště a spojení na ně

20. Požární poplachové směrnice obsahují

a)     postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru

b)    jméno velitele nejbližší jednotky požární ochrany

c)     požárně technické charakteristiky užívaných látek a materiálů

d)    spojení na vybrané rodinné příslušníky zaměstnanců zařazených na daném pracovišti

21. Požární evakuační plán

a) upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem

b)    vymezuje činnost zaměstnanců, popř. dalších osob po uhašeném požáru

c)     obsahuje telefonní čísla vybraných rodinných příslušníků zaměstnanců zařazených na daném pracovišti

22. Cvičný požární poplach, stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany, zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, se vyhlašuje

a) nejméně jednou za rok pro všechny zaměstnance nebo osoby v obdobném pracovním vztahu

b)    každý měsíc pro celý areál firmy; pro odloučená pracoviště do jednoho dne ode dne vyhlášení poplachu v hlavním areálu

c)     podle potřeby, nejméně jednou za tři roky pro všechna pracoviště firmy

23. Požární evakuační plán je uložen

a) u jednotky HZS podniku, není-li zřízena, je uložen na trvale dosažitelném

místě

b) u odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany firmy

c) u statutárního orgánu firmy, kopie u bezpečnostního technika

24. Dokumentaci zdolávání požárů

a) tvoří operativní plán a operativní karta

b)    nutno v průběhu jejího zpracování nejméně 2x konzultovat s hasičským záchranným sborem kraje

c)     musí každý rok nově zpracovat velitel jednotky požární ochrany, výjimečně technik požární ochrany

25. Operativní karta

a) je zjednodušenou formou operativního plánu

b) je podrobným rozpracováním údajů uvedených v operativním plánu

c) je vodítkem pro zasahující jednotku požární ochrany k vyhledání operativního plánu

v daném areálu

26. Řád ohlašovny požárů

a) se zpracovává tehdy, je-li na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, zřízena ohlašovna požárů

b)    musí zpracovat a zveřejnit každá právnická osoba, podnikající fyzická osoba tuto povinnost nemá

c)     zpracovává se vždy jen pro činnosti zařazené do kategorie činností s vysokým požárním nebezpečím

27. Počet požárních knih ve firmě

a) stanoví právnická nebo podnikající fyzická osoba. Současně určí, pro který objekt popř. zařízení slouží

b) je stanoven v zákoně o požární ochraně v závislosti na začlenění do některé z kategorií požárního nebezpečí

c) u právnické nebo podnikající fyzické osoby musí být pouze jedna požární kniha

28. Požární kniha slouží k záznamům

a) o všech důležitých skutečnostech, týkajících se požární ochrany ve firmě

b)    o umístění dílčí dokumentace o požární ochraně na jednotlivých pracovištích

c)     o rozmístění přenosných hasicích přístrojů na jednotlivých pracovištích firmy

29. Dokumentaci požární ochrany právnické osoby a podnikající fyzické osoby tvoří např.

a) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řády

b)    požární řád obce a požární poplachové směrnice vydané ve firmě

c)     požární poplachový plán kraje a požární řád obce, na jejímž území se nachází dané pracoviště

30. Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek se provádí

a) nejméně jednou za rok

b)    nejméně jednou za tři roky

c)     nejméně jednou za dva roky

31. Preventivní požární hlídky zřizují právnické a podnikající fyzické osoby

a) v prostorách s nejméně 3 zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

b) v prostorách s nejméně 15 zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

c) v prostorách s nejméně 7 zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

32. Úkolem preventivní požární hlídky podle zákona o požární ochraně je

a) dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru

b) udržovat v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení

c) dohlížet na bezpečný průběh výkonu práce všech zaměstnanců

33. Školení zaměstnanců o požární ochraně se opakuje

a) nejméně jednou za dva roky

b)    nejméně jednou za tři roky

c)     nejméně jednou za rok

34. Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně se opakuje

a) nejméně jednou za tři roky

b)    nejméně jednou za dva roky

c)     nejméně jednou za rok

35. Dokumentaci o školení zaměstnanců o požární ochraně tvoří

a) tematický plán a časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení

b)    soubor předpisů, podle kterých se školení provádí, zejména zákon o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky

c)     presenční listina podepsaná všemi účastníky školení

36. Vedoucí zaměstnance firmy, která provádí činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, může o požární ochraně školit

a) jen osoba odborně způsobilá v požární ochraně (OZO) nebo technik požární ochrany (TPO)

b)    OZO, TPO nebo preventista požární ochrany

c)     jen osoba odborně způsobilá v požární ochraně

37. Provozuschopnost přenosného hasicího přístroje se prokazuje

a) dokladem o jeho kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury

b) fakturou zaslanou revizním technikem hasicích přístrojů

c) jeho kontrolním spuštěním

38. Rukojeť přenosného hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci (na stěně) musí být nad podlahou

a) nejvýše 1,5 m

b)    minimálně 1 metr

c)     nejvýše 120 cm

39. Kontrola provozuschopnosti přenosného hasicího přístroje se provádí

a) nejméně jednou za rok

b)    alespoň jednou za 10 let

c)     nejméně jednou za 5 let

40. Hasicí přístroj musí být vyřazen z používání, jestliže

a) je starší 20 let s výjimkou hasicího přístroje CO₂

b)    byla překročena maximální doba pro provedení jeho kontroly

c)     je starší 10 let a není pravidelně kontrolován

41. Počet přenosných hasicích přístrojů pro daný požární úsek se určuje

a) na základě údaje, který je uveden v požárně bezpečnostním řešení pro daný požární úsek nebo objekt, příp. podle zásad uvedených ve vyhlášce 246/2001 Sb.

b) na základě odborného stanoviska odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany

c) podle rozhodnutí o počtu a umístění PHP od hasičského záchranného sboru

42. Hasicí přístroj, který nelze předepsaným způsobem opravit, vyřadí z používání

a) osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu; vlastníku nebo uživateli při tom vystaví doklad s uvedením důvodu vyřazení

b) orgán státního požárního dozoru (HZS), vlastníku nebo uživateli vystaví rozhodnutí o vyřazení

c) inventurní komise právnické osoby

43. Na chráněné únikové cestě lze umístit

a) židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou

b)    jakýkoliv sedací nábytek v počtu 1 ks

c)     jen obyčejnou dřevěnou židli

44. Hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky“ při jeho tloušťce 4 mm na chráněné únikové cestě lze umístit

a) není-li větší než 1,3 m²

b)    není-li větší než 2 m²

c)     nesmí se umístit žádný předmět

45. Nechráněná úniková cesta je

a) trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty

b)    trvale volný komunikační prostor, který vede do sousední budovy

c)     všechny chodby a průchody na pracovišti, které vedou směrem od místa požáru

46. Preventivní požární prohlídky se v objektech, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, provádí nejméně jednou

a) za 6 měsíců

b)    za měsíc

c)     za dva měsíce

47. Posouzení požárního nebezpečí se zpracovává u kategorie činností

a) s vysokým požárním nebezpečím

b)    bez zvýšeného požárního nebezpečí

c)     se zvýšeným požárním nebezpečím

48. Podrobnosti pro zajišťování požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob stanoví

a) vyhláška MV č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

b)    vyhláška MV č. 247/2001 Sb., v úplném znění

c)     nařízení vlády č. 172/2001 Sb., ve znění NV č. 498/2002 Sb.

49. Jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny plnit opatření a lhůty ze schváleného posouzení požárního nebezpečí?

a) ano

b) ne, opatření a lhůty si stanovily samy a nemají tak závazný charakter

c) ano, pokud jsou opatření a lhůty zapracovány do interních předpisů firmy

50. Preventista požární ochrany dle zákona o požární ochraně může vykonávat činnost

a) na základě absolvování odborné přípravy

b) na základě proškolení vedoucích zaměstnanců

c) na základě zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra

51. Od 1. 1. 2016 řeší kontrolu a čištění spalinových cest

a) zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

b)    nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

c)     vyhláška MV č. 111/1981 Sb. o čištění komínů

52. Lhůty pro čištění a kontrolu spalinové cesty jsou uvedeny

a) ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinových cest

b)    nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

c)     vyhláška MV č. 111/1981 Sb. o čištění komínů

53. Čištění spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně

a) je možné provádět svépomocí

b)      je možné provádět svépomocí za přítomnosti kominíka

c)      je možné provádět svépomocí, je-li osoba vyučena jako zedník nebo v příbuzném oboru

54. Kontrola spalinové cesty se provádí u připojeného spotřebiče paliv na pevná paliva o výkonu do 50 kW včetně

a) 1 x ročně

b)    2 x ročně

c)     3 x ročně

55. Kontrola spalinové cesty se provádí u připojeného spotřebiče paliv na plynná paliva o výkonu do 50 kW včetně

a) 1 x ročně

b)    2 x ročně

c)     3 x ročně

56. Čištění spalinové cesty se provádí u připojeného spotřebiče paliv na pevná paliva o výkonu do 50 kW včetně s celoročním provozem

a) 3 x ročně

b)    2 x ročně

c)     6 x ročně

57. Čištění spalinové cesty se provádí u připojeného spotřebiče paliv na plynná paliva o výkonu do 50 kW včetně

a) 1 x ročně

b)    2 x ročně

c)     3 x ročně

58. Na identifikačním štítku komína je uveden následující údaj:

ČSN EN 1443 -T600 N1 D 2 G 50

Tento komín

a) slouží pro odvod spalin s maximální teplotou 600°C,

b)      slouží pro odvod spalin s nejmenší teplotou 600°C

c)      do komína může být zaústěn pouze spotřebič na dřevo

59. Na identifikačním štítku komína je uveden následující údaj:

ČSN EN 1443 -T600 N1 D 2 G 50

Tento komín

a) musí mít minimální vzdálenost od povrchu pláště k hořlavým stavebním konstrukcím 50 mm

b)    slouží pro odvod spalin s maximální teplotou 50°C

c)    slouží pro odvod spalin s minimální teplotou 50°C

60. Revizi spalinové cesty může provádět jen oprávněná osoba, kterou je

a) revizní technik komínů nebo revizní technik spalinových cest

b) nezávislá osoba, která nesmí být zaměstnancem firmy, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví

c) kterýkoliv zaměstnanec firmy, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví

Pozn.: Odborná rada prevence, která bude připravovat konkrétní testy pro ověření znalostí uchazečů o získání odbornosti „preventista III. stupně“ vybere z tohoto základního balíčku otázek „svých“ 40 otázek pro jeden test (lze vytvořit i několik testů např. „test A“, „test B“ atd. např. kombinací otázek a zařazováním jiných, v prvním testu nepoužitých otázek a mít tak v záloze několik nestejných variant). Pro vygenerování konkrétních zkušebních testů se doporučuje využít počítačový program.

Správnou odpověď, která je v této základní sadě uvedena vždy na pozici a) a je zdůrazněna tučným písmem, si rada do svého testu „usadí“ na libovolnou pozici a), b) nebo c). Na zbylé pozice dosadí některé z nabízených odpovědí, které jsou v této základní sadě uvedeny na pozicích b) a c). Při použití počítačového programu toto učiní sám program.

Nezapomeňte uvést všechny odpovědi ve svém testu stejným druhem písma!

Pokud si rada vytváří pro rychlé vyhodnocování vyplněné tabulky s odpověďmi na testové otázky tzv. vyhodnocovací matrici, doporučuje se, aby si tabulku pro každou variantu „svého“ testu, kterou vytvoří počítačový program, připravila dopředu. Pozice správné odpovědi u testů vytvořených počítačovým programem nebude pro různé vygenerované varianty na stejném místě.